Právní

Snažíme se, aby webové stránky mohli používat a využívat všichni bez ohledu na jejich postižení, poruchu, nemoc nebo zranění.

Naše řešení je trvalé a funguje i po aktualizacích a rozšířeních.

WCAG je zkratka pro Web Content Accessibility Guidelines a obsahuje pokyny pro přístupnost obsahu na internetu. WCAG se stala standardem pro legislativu týkající se přístupnosti internetového obsahu ve většině zemí světa.

WCAG vytvořilo konsorcium World Wide Web Consortium, známé jako W3C, aby se zabývalo přístupností webových stránek. W3C bylo založeno v říjnu 1994 v Laboratoři počítačových věd MIT (MIT/LCS). Mezi zakládajícími členy je několik špičkových vědců a do konce roku 2019 má organizace více než 440 členů, včetně vedoucích představitelů podniků, neziskových organizací, univerzit a různých vládních agentur.

Původně se W3C zaměřovalo na standardizaci webových protokolů, aby byly webové stránky a webové nástroje vzájemně kompatibilní. Každý standard W3C je před schválením členy několikrát přezkoumán, testován a analyzován.

Přístupnost internetu byla jedním z prvních problémů, kterým se W3C zabývala. První verze WCAG byla zveřejněna v roce 1999. V roce 2018 proběhla revize, jejímž výsledkem je dnes známý pokyn WCAG 2.1.

Úplná směrnice WCAG je neuvěřitelně dlouhá a složitá a zahrnuje mnoho různých bodů a požadavků na provozovatele webových stránek. Základní princip všech vypracovaných bodů však vychází ze 4 základních zásad: vnímatelný, funkční, srozumitelný a robustní.
Zde jsou podrobnosti:

WCAG není zákon, ale mnoho vlád přijalo pokyny jako standard pro své zákony o přístupnosti. Zde je stručný přehled zákonů o přístupnosti v Evropské unii:

V roce 2010 úředníci EU přijali normu WCAG 2.0 úrovně AA jako povinnou pro všechny oficiální stránky EU a rozšířili ji na všechny webové platformy veřejného sektoru. V roce 2018 byla zahrnuta kritéria WCAG 2.1. EU rovněž přijala WCAG jako normu pro nový Evropský akt přístupnosti (EAA), který vstoupí v platnost v roce 2025 a doplní stávající pravidla.

Ignorování WCAG s sebou nese právní rizika, protože tvoří základ legislativy o přístupnosti ve většině zemí světa a je považována za nejspolehlivější a nejefektivnější soubor standardů přístupnosti na světě.

Podle BGG jsou všechny federální veřejné orgány v digitální oblasti povinny zajistit bezbariérovost v následujících oblastech:

webové stránky (včetně intranetu a extranetu), aplikace a elektronické administrativní procesy (viz § 12a odst. 1 BGG).

Povinnost bezbariérového designu se vztahuje i na další obsah integrovaný do webových stránek, jako jsou soubory PDF, videa a grafika.

Rozsah bezbariérového řešení vychází celkově z možných technických norem. Pro federální orgány vyplývají z nařízení o bezbariérových informačních technologiích 2.0 (BITV 2.0). Aktualizovaná verze BITV 2.0 odkazuje na harmonizované normy zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. V současné době se jedná o normu EN 301 549 V.2.1.2 (2018-08), která zase odkazuje na WCAG. Požadavek na zpřístupnění webových stránek podle „stavu techniky“ znamená, že musí být provedeno to, co je technicky možné. Například nejnovějším stavem techniky je pravděpodobně norma ISO 14289-1:2012-07 pro přístupný design souborů PDF (norma PDF/UA), ačkoli tato norma není součástí normy EN 301 549 V.2.1.2 (2018-08).

Do webových stránek musí být také začleněno prohlášení o přístupnosti. Musí zde být uvedeno, které části nebo obsah webové stránky nebo aplikace nebyly (zatím) navrženy tak, aby byly zcela přístupné, a proč. Pokud je to možné, uvede se odkaz na přístupné alternativy obsahu. Prohlášení musí být přístupné z domovské stránky a z každé stránky webu. V případě mobilních aplikací postačí zveřejnění v místě, kde lze aplikaci stáhnout, nebo na internetových stránkách příslušného orgánu veřejného sektoru.

Na webových stránkách nebo v aplikaci musí být možnost poskytnout zpětnou vazbu, aby bylo možné nahlásit (zejména) existující překážky provozovateli webových stránek. Ta musí na zpětnou vazbu reagovat do jednoho měsíce. Kromě prohlášení o přístupnosti je třeba do webové stránky/aplikace začlenit mechanismus zpětné vazby. U webových stránek by měl být mechanismus zpětné vazby – stejně jako prohlášení o přístupnosti – přístupný z každé stránky webu; u aplikací stačí integrace do navigace.

Vzhledem k tomu, že možnost poskytnout zpětnou vazbu je interaktivní proces, musí být pro něj dosažena vyšší úroveň přístupnosti (srov. § 3 odst. 4). To by mělo odpovídat úrovni AAA podle Pokynů pro přístupnost webového obsahu (WCAG) 2.1. Souvislosti: Norma EN 301 549 V2.1.2 (2018-08), která je v současné době předepsána pro přístupný design, odkazuje na kritéria úspěšnosti úrovně AA podle WCAG 2.1 pro přístupný design webu, ale kritéria úspěšnosti úrovně AAA uvádí v příloze pouze pro informaci, tj. nezávazně.

Směrnice EU rozšířila okruh povinných veřejných subjektů podstatně více než dříve platný zákon o rovnosti osob se zdravotním postižením (BGG). Podle směrnice EU jsou všechny subjekty, které jsou povinny dodržovat pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek, rovněž povinny zajistit přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací. Pro spolkové veřejné orgány to spolkový zákonodárce zavedl v § 12 větě 1 číslech 2 a 3 BGG.

Předkladatelé projektů a další příjemci finančních prostředků jsou proto povinni zajistit digitální přístupnost, pokud spadají pod § 12 věta 1 číslo 2 nebo 3 BGG. Jedním z předpokladů, které jsou zde uvedeny, je financování z více než 50 % ze strany federace (viz § 12, první věta, čísla 2 a 3, každé písmeno a)). Granty – ať už institucionální, nebo projektové – představují financování federální vládou.

Evropský akt přístupnosti (EAA) je nařízení, které EU přijala v dubnu 2019 a které nařizuje přístupnost digitálních produktů a služeb.

EN 301549 je dokument vypracovaný Evropským institutem pro telekomunikační normy (ETSI ). Norma EN 301549 definuje oficiální standardy přístupnosti webu.

Regulace přístupnosti webu byla zdlouhavým procesem, který začal v roce 2000. Od té doby orgány EU zohledňují potřeby občanů se zdravotním postižením ve svých politických rozhodnutích.

V roce 2006 byla přijata Rižská deklarace, která stanovila plnou dostupnost internetu jako cíl pro nadcházející roky.

V roce 2010 byla přijata evropská strategie pro osoby se zdravotním postižením, která má harmonizovat požadavky na přístupnost pro zdravotně postižené občany ve všech členských státech EU.

V roce 2015 vydala ETSI první verzi normy EN 301549, která stanovuje normy přístupnosti pro soukromý sektor.

V roce 2016 byla směrnicí o přístupnosti webu stanovena povinnost všech veřejných služeb zpřístupnit své webové stránky a související mobilní aplikace uživatelům se zdravotním postižením.

Nejnovější verze normy EN 301549 byla zveřejněna v roce 2018 na základě Pokynů pro přístupnost webového obsahu (WCAG) konsorcia World Wide Web Consortium (W3C). Tyto definované standardy přístupnosti byly zakotveny v zákoně přijetím EAA v roce 2019.

EAA dává soukromým společnostem pět let na splnění požadavků na přístupnost. Těchto pět let končí 28. června 2025.

EAA nedefinuje žádné normy přístupnosti nebo požadavky na shodu pro jednotlivé země, ale jako obvykle ponechává podrobné rozpracování v pravomoci jednotlivých členských zemí. EAA však definuje požadavky na použitelnost, které vycházejí z WCAG 2.1. jako například, že žádná webová stránka nebo digitální služba by neměla být omezena na jediný způsob interakce. Například zvukový obsah musí být přístupný také prostřednictvím titulků a psaný text musí být přístupný také prostřednictvím čtečky obrazovky.

EAA není koncipován jako obecný zákon, který by se týkal všech. Mezi produkty a služby, na které se nový zákon vztahuje, patří například:

• Počítače a operační systémy
• Telefonní služby a související zařízení
• Audiovizuální mediální služby, jako je televizní vysílání a související spotřební zařízení
• Služby spojené s leteckou, autobusovou, železniční a jinou osobní dopravou
• Bankovní služby
• Elektronické knihy
• Elektronické obchodování

Ačkoli je nařízení původně zaměřeno na veřejné a státní skupiny, nepřímo se dotýká i soukromých společností. Společnosti poskytující služby vládním agenturám v Evropě musí zajistit, aby jejich standardy přístupnosti splňovaly požadavky zákona. EAA dále vyžaduje, aby všechny online služby poskytované společnostmi byly přístupné osobám se zdravotním postižením.

Směrnice EU definuje přechodná období a další požadavky: Nově spuštěné webové stránky musely být bezbariérové do září 2019, již existující do září 2020. Mobilní žádosti mají prodlouženou lhůtu do června 2021. Kromě toho musí provozovatel internetových stránek zveřejnit prohlášení o přístupnosti a nabídnout uživatelům možnost zpětné vazby.

Požadavky na provádění přístupnosti webových stránek jsou v Německu upraveny v zákoně o rovnosti osob se zdravotním postižením a ve vyhlášce o bezbariérových informačních technologiích.

Orgány spolkové správy jsou podle zákona o rovných příležitostech pro osoby se zdravotním postižením (BGG) povinny zajistit bezbariérovost svých internetových stránek. S novelou BGG v roce 2016 byla doplněna pravidla pro přístupný intranet. V červenci 2018 byl upraven s ohledem na směrnici EU 2102. V platnost vstoupily tyto důležité změny:

• Vypuštění nejasného „postupného“ provádění – požadavky nyní platí přímo.
• Nařízení o přístupnosti elektronicky podporovaných správních postupů od roku 2021
• Výjimka v případě nepřiměřené zátěže
• Povinnost vypracovat prohlášení o přístupnosti s mechanismem zpětné vazby
• Zřízení spolkového kontrolního orgánu pro přístupnost informačních technologií ve formě samostatného, nezávislého oddělení německého důchodového pojištění Knappschaft-Bahn-See (§ 13 BGG).
• Postupy vymáhání se nacházejí u smírčího orgánu, kterým je od roku 2016 zmocněnec federální vlády pro záležitosti osob se zdravotním postižením.

Platné požadavky jsou definovány ve vyhlášce o bezbariérových informačních technologiích (BITV). BITV 2.0 vychází z požadavků normy EN 301 549, která odkazuje na WCAG.

Pro veřejné orgány federálních států a obcí se přístupnost webu řídí státními zákony a vyhláškami pro jednotlivé státy:

• Bádensko-Württembersko: Státní zákon o rovnosti osob se zdravotním postižením – L-BGG a prováděcí vyhláška L-BGG, Úřad pro dohled nad přístupností médií Bádensko-Württembersko při Německém důchodovém pojištění Bádensko-Württembersko.
• Bavorsko: Bavorský zákon o rovných příležitostech pro osoby se zdravotním postižením – BayBGG a Bavorské nařízení o bezbariérových informačních technologiích – BayBITV, kontrolní orgán při Státním úřadu pro digitalizaci, širokopásmové připojení a geodézii.
• Berlín: Zákon o bezbariérovosti informačních a komunikačních technologií Berlín – BIKTG Bln, kontrolní orgán při senátní správě pro vnitro a sport
• Braniborsko: Braniborský zákon o rovných příležitostech pro osoby se zdravotním postižením – BbgBGG, Braniborská vyhláška o bezbariérových informačních technologiích – BbgBITV, kontrolní orgán při Státním úřadu pro sociální věci a zásobování.
• Brémy: Brémský zákon o rovných příležitostech pro osoby se zdravotním postižením – BremBGG, kontrolním orgánem je Ústřední úřad pro bezbariérové informační technologie.
• Hamburk: hamburský zákon o rovnosti osob se zdravotním postižením – HmbGGbM, hamburská vyhláška o bezbariérových informačních technologiích – HmbBITVO, kontrolní úřad při Úřadu pro IT a digitalizaci (ITD) Kanceláře Senátu.
• Hesse: Hesenský zákon o rovnosti osob se zdravotním postižením – HessBGG, Hesenská vyhláška o bezbariérových informačních technologiích – BITV HE 2019, Kontrolní orgán pro bezbariérové informační technologie při zemském úřadu v Giessenu.
• Meklenbursko-Přední Pomořansko: Státní zákon o rovnosti osob se zdravotním postižením – LBGG M-V, vyhláška o bezbariérových webových stránkách Meklenbursko-Přední Pomořansko – BWebVO M-V, kontrolní orgán Ministerstvo sociálních věcí, integrace a rovnosti.
• Dolní Sasko: dolnosaský zákon o rovnosti osob se zdravotním postižením -NBGG, kontrolní orgán na ministerstvu sociálních věcí, zdraví a rovnosti.
• Severní Porýní-Vestfálsko: Zákon o rovných příležitostech pro osoby se zdravotním postižením v Severním Porýní-Vestfálsku – BGG NRW a nařízení o bezbariérových informačních technologiích v Severním Porýní-Vestfálsku – BITVNRW, kontrolní orgán na ministerstvu práce, zdravotnictví a sociálních věcí spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko.
• Porýní-Falc: zemský zákon o rovnosti osob se zdravotním postižením – LGGBehM, nařízení o bezbariérových informačních technologiích v Porýní-Falci – BITV RP
• Sársko: Sárský zákon o rovných příležitostech pro osoby se zdravotním postižením – SBGG, Sárské nařízení o rovných příležitostech pro osoby se zdravotním postižením – SBGVO.
• Sasko: Saský zákon o inkluzi a zákon o bezbariérových webových stránkách, monitorovací orgán při Německém centru pro bezbariérové čtení (čtěte dzb).
• Sasko-Anhaltsko: Zákon o rovných příležitostech pro osoby se zdravotním postižením v Sasku-Anhaltsku – BGG LSA, Státní úřad pro přístupnost při Sasko-Anhaltském fondu úrazového pojištění.
• Šlesvicko-Holštýnsko: Zákon o rovných příležitostech pro osoby se zdravotním postižením ve Šlesvicku-Holštýnsku (Landesbehindertengleichstellungsgesetz – LBGG), Státní nařízení o bezbariérovém přístupu k webovým stránkám a mobilním aplikacím orgánů veřejné moci – BFWebV SH
• Durynsko: Durynský zákon o bezbariérovém přístupu k webovým stránkám a mobilním aplikacím veřejných orgánů – ThürBarrWebG, Centrální kontrolní úřad pro bezbariérový digitální přístup při durynském ministerstvu financí.